IKD - Kapitola II. První mrtví
Kapitola II.
První mrtví
Ráno se většina posádky probudila zasypaná konfetami které stále chrlil droid. Všichni se rozcházeli do kajut a na snídani, kromě Argeblase jež plazmovým hořákem odstraňoval chaménosépiovkou Jankisovi z obličeje.
Jankis neustále kvílel skrz lepivé stvoření něco na způsob: „Ááá nech mě ááá mě to ani moááá moc nevadí! Ééé no fuj ííí brdd víš že sou ty sépie ééé chráááněné?!“. Nic však neodvrátilo Argeblase od jeho nadšení v zachraňování.
***
Baltus si to kráčel po chodbě a hladil si své twi‘lecké výrostky. Docela ho zamrazilo když spatřil doktora Elvishe. „Nazdárek pane doktore, neměl jste být jen tak náhodou dnes na márnici?” snažil se nepropadnout panice Baltus se svou twi´leckou povahou.
„Á doktor Baltus, teď se vracím z jídelny mají tam smažená geonosiánská křidélka, opravdová lahoda,tak mě prosím neotravujte s tou naší mrtvolnou pracovnou. Vy nevíte že tam tento týden dělají generální desinfekci a takové ty hygienické věci?” promlouval Elvish jako by z něj vyzařovala léta praxe.
„O eh hm. A co, co když ... co když ehm přijde nový hm pacient?” nervózně vyhrkal Baltus přemýšlejíc o stavu generála.
„No když tam třeba přivezou někoho tak ho tam zalije takový gel co zachová tkáň a dokola ho to omrazí aby se tělo nezkazilo během těch...” vysvětloval pomalu Elvish, ale doktor z ošetřovny ho přerušil „pane do márnice včera šel náš generál!” vykřikl na celou chodbu Baltus. „To snad ne!” vyjekl s hrůzou na rtech Elvish a hned se rozběhl na své pracoviště.
***
Dorphona něco pošimralo na nose. Byla to noha od Rybetové! Pootevřel víčka aby zjistil co ho lechtá. Když to zjistil nadskočil šokem. Měl rozepnutou košili s několika skvrnami od sithBULLu, celý byl obalen různobarevnými závěji.
Rybetová sebou prudce škubla ( když se návštěvník její kajuty zvedal troch jí škrábl po zádech. Pootevřela jedno oko aby zjistila co a jak. Překvapením málem spadla z pohovky.
„Já opravdu, nevím co sem tu dělal, strašně moc se omlouvám“ říkal dost nechápavě. Ona se k němu posadila na postel.
Podíval se mu do očí... jako by mladý poručík věděl co od něho chce... přikrčil se k ní a dlouze, moc dlouze ji políbil. Rybetová roztáhla pusu dokořán a dala mu facku! ( tohle mělo být akční a ne nějaký slaďák! )
Pak se mu znovu zahleděla do tváře...
***
Ta zatracená chaménosépiovka se ne a ne pustit. „Co to má znamenat vždyť ji tu flmbuju plazmákem nejmíň půlhodiny a ona se tě ještě pořád drží!” byl naštvaný Argeblas. Chvíli jí ještě pálil hořákem než to vzdal.
Sklesle si sedl na velitelské křeslo zachmuřen že nezachrání kamaráda od té potvory. Nesedělo se mu dobře trápilo ho svědomí, neměl si s kým povídat ( Jankis před chvíli usnul ) a něco ho tlačilo do hýždí. Zašmátral po křesle a vytáhl světelný meč! Ten co včera ozařoval tu naši párty, pomyslel si v duchu.
Ano!
„Už vím” propukal radostí že dostal spásný nápad. Horlivě vytáhl světelňák a spěchal k oběti chaménosépiovky ( nebo snad oběti nějakého blázna s plazmovým hořákem? ).
„Do banthí zadnice, jak se to k Darth Vaderovi zapíná?” povykoval Argeblas. Přejížděl prsty po šedo-zlaté rukojeti plné různých rytin a výstupků.
„Vzhm” ozvalo se. Aktivoval se. Světelnému meči vyjela čepel, která teď měla rudou barvu. „Ssšssšss...”znělo Argeblas nevěděl co to znamená. Nevěděl dokud neucítil vůni kouře. Ohlédl se a zjistil že laserový kráječ z HOLO-products drží obráceně a že mu škvaří rukáv obleku.
Okamžitě zbraň vyrovnal. „Tak ty feldanská potvůrko, těš se cha cha cha!“ smál se Argeblas jako císař po zásahu bleskem.
***
Gefová si to mířila bílou chodbou křižníku do jídelny.Znovu se zamyslela jaké to bylo na její domovské planetě Naboo kde hřály a svítily paprsky slunce, kde byl svěží vonný vzduch a jemný vánek, příroda všude kolem…
Ovšem teď je tady tak si alespoň vychutná jídlo. O tři kajuty před ní se otevřely dveře. Tiše se schovala za roh chodby. Koukala se jedním okem.
Ze dveří vystrčil hlavu Cool Kaldem. Na tváři měl čerstvé stopy rtěnky. „Ach!“ sykla tichounce pozorovatelka, když viděla druhou postavu. Hlavní mechanik ze strojovny Kaldem už vylezl a za ním ta jedna sestřička co včera přišla s Baltusem. Kaldem sklonil hlavu k mladé dámě a začal se s ní líbat. „Ta mrcha jedna doktorská…“nadávala si Gefová.
Kaldem se zvedl a šel směrem ke strojovně. To znamená že šel směrem za Gefovou. Gefová se kousla do rtů a oběhla o kousek zpět.
Kaldem se vynořil zpoza rohu a spatřil poručici Gefovou jak jde proti němu. Nenápadně si do rukávu setřel rtěnku z tváře. Pozvedl ruku na uvítanou: „Antho, má milá kde se tu bereš?“ zeptal se trochu nevrle. Gefová dělala že se mu dívá na tvář. „Co to máš na líčku?“ zeptala se ho kysele. „Miláčku“ dodala spěšně. „Ah tohle to mám ehm od… ehm od kečupu od mustafarskýho kečupu“ vykrucoval se s odpovědí Cool.
„Ah ták od kečupu jo…to by se ti líbilo hajzle!“ skoro křičela a a a pak mu dala pusu. Dlouhý polibek. Moc dlouhý polibek. A pak mu jen dala facku. Silnou facku. Moc silnou facku.
Cool na ni nechápavě zíral. Dost nechápavě zíral. Opravdu hodně dost nechápavě zíral. Stál tam jak přibitý.
I když do něj naráželi stormtroopeři ( to už je co říct ).
I když ho tam líbala ta sestřička Linousie ( to už není co říct, ale vy jste ji neviděli tak nic ).
I když po chodbě běhal zdivočelý gungan ( ty jo to už nemám slov ).
A dokonce i když se na stropě sušil nějaký starý jedij ( jediové byli vždycky blbí až na jednoho, ehm na dva no na tři… ).
***
Dr.Evish málem spadl vytížením, ale ke svému cíli doběhl. Konečně, márnice. Strašně sípal vysušen byl velmi. Sápal se na dveře ale, ty byly zablokovány.
„Hej ty trůpre“ křikl na stormtroopera na stráži. Stormtrooper se naštván oslovením došoural k vstupu do márnice. „Dej mi to!“ řekl neurvale doktor, načež vytrhl vojákovi zbraň z ruky. „Pane, opravdu si myslím že to není dobrý nápad“ odporoval stormtrooper. „Ale, kšicuj!“ nadával Elvish a zmáčkl spoušť. Utavil kousek dveří, ale k protavení to mělo dosti daleko. „Hm…“ žasl nad svou šikovností sám Elvish.
Ovšem opakování bylo katastrofou výstřel se odrazil a sestřelil stormtroopera. „Oh to snad ne!“ bědoval dr.Elvish alias střelec.
Chvíli pálil než se propálil. Dveře ztratili na lesku a zdravé barvě .Doktor je vykopl bravurně. Vcházel, vešel, zem se třásla krvácely mu strachem dásna. Plivl trochu krve na podlahu a víc už se nezajímal. V cestě mu stálo lůžko na kterém byla mrtvola napadená Mustafarskými Griony. Doktor se nerozmáhal a odstrčil lůžko vší silou dozadu. To nabralo na setrvačnosti a propálenými dveřmi ven na chodbu, kde zmizelo v nedohlednu.
Lony Elvish pracoval na márnici už nejmíň deset let, ale tak usměvavého nedobrovolně karbonizovaného nešťastníka ještě neviděl. Samozřejmě už bylo pozdě. Elvish se nepatrně porozhlédl aby odvrátil zrak od generála.
„Och to snad…“ vydal ze sebe když spatřil krionovou desinfekci z Alderanu. „To není možné“ dokončil v údivu Lony. Neotálel a hned si malých skleniček nabral plné kapsy. No tedy kapsu protože doktorský plášť měl jen jednu.
Teď už tu neměl co dělat tak se otočil na podpatku svých zolarysek ( mimochodem nejlepších botách v galaxii MADE IN ZOLARIS ) a vykráčel z márnice. Poslední jeho myšlenkou že to musí oznámit Balusovi. Odcházel tedy směrem na ošetřovnu.
***
Ščsšť znělo když se sépiovka rozprskla. Proti světelnému meči neměla zhola žádnou šanci. „Hurá“ vykřikl vítězně Argeblas alias laserový chirurg. „Tak kamaráde už je dole“ poklepal Jankisovi na rameno.
„Co, něco mi uniklo?“ probouzel se pomalu poručík. „Tady“ říkal Argeblas a výrazně naznačoval hlazením tváře. Jankis se postavil a pohladil se po tváři.
„O o o, tak tys mě…tys mě zachránil!“ vykřikl nadšeně Jankis. „Ty, Orne Argeblasi, ty, si fakt, počkat…“ zarazil své chválení když zjistil co jeho zachránce drží v ruce. „Doufám že si to nedělal tím“ řekl podrážděně a ukázal na světelný meč.
Argeblas mírně znervóznil. Přejel po rukojeti a meči s hlasitým „vhzm“ zajela čepel. „Nó víš…“ vykrucoval Argeblas. „Nic se ti přece nestalo. Počkat co to máš tady!“ naznačil znovu na tvář která teď Jankisovi otékala. Jankis si tam šáhl a zjistil že jeho tvář je horká a oteklá. „Raději si zajdu na ošetřovnu“ a s těmito slovy odešel.
***
Dorphon se zvedl z postele a zavázal si košili poručíka. „Opravdu už musím jít, Janei, zlato“ promluvil mile k Rybetové. Rybetová si sedla na postel a řekla: „Byl jsi skvělý, Tome, miláčku!“ Dorphon stisknutím otevřel dveře kajuty aniž by se přestal dívat na Rybetovou. Vykročil ven, ale poručici stále sledoval.
Někdo do něj vrazil. „Promiňte, já nechtěla, moc se vám omlouvám“ pronesla k němu něžným hláskem Linousie. „To nic“ odpověděl jí automaticky, než si stihl uvědomit při čem ho přistihla. Chtěl jí ještě něco povědět, ale ona už zmizela v protější chodbě. Nu nic řekl si pro sebe v duchu. Šel na můstek kde chtěl něco prokonzultovat s ostatními poručíky.V duchu si říkal že ta mrcha doktorská to rozhlásí po celé lodi.
***
Gefová si vzala tácek,načež se postavila k přepážce. Natočila si 2dc sithBULLU ORANGE a dala si smažený plátek masa neznámého původu. Přisedla si ke stolu kde seděli nějaké seržantky, jedna nenomidianka a ta zdravotní sestra co byly včera na pařbě.
„Čau Gefko“ pozdravila sestra Walma Numbera. „Tak co, jak je na hlavním můstku?“ ptala se zvídavě Walma, která pojídala jakýsi zelenino-ovocně-krabí salát. „Ale, jde to pokud se nepočítá ten dědek co tu šéfuje“ odpovídala kladně Gefová. „Ale, to ti musím teda říct ta tvoje kolegyně Linousie je teda pěkná mrcha!“ dostala ze sebe zlost Gefová. „Stará pravda,jeto Bamdbala ( prudká nadávka na Devansku ) co zase udělala?“ snažila se zapůsobit na poručici vyšší hodnosti Numbera.
„No třeba to že mi přebrala Coola!“ supěla Gefová, až ji vystřelil z pusy kousek masa. „Coola?“ nevěděla o kom je řeč Wilma. „Coola Kaldema, toho co velí celý strojovně“ vysvětlila hned Antha. „Ach, toho Kaldema“ pochopila devanka. Obě tam drbaly ještě značnou chvíli.
***
Ťuk, ťuk. Někdo zaklepal na dveře. Baltus se zvedl a pomalu kráčel ke dveřím od své pracovny. Jediným dotekem otevřel. Ozářilo ho prudké světlo. Snažil se rukama zakrýt obličej, ale nepomáhalo to. „Jste doktor Asein Baltus?“ tázal se neznámy hrubý hlas. „A…ano“ odpověděl nejistě, výrostek mu brněl. „Půjdete s námi!“ rozkázal neznámý.
Světlo zhaslo. Baltuse po změně strašně bolely oči. Když si je pořádně protřel spatřil tři stormtroopery. Jeden držel onen silný světlomet jež mu pražil do očí, druhý datapad ze kterého četl informace a třetí měl upilovaný blaster hrůzu nahánějícího vzhledu.
Čtveřice šla po chodbách přes půl křižníku. Konečně došli. Jejich cílem byla chodba před márnicí. Na zemi tam ležel stormtrooper s čistým průstřelem. Baltus se porozhlídl a viděl vojákův blaster a protavené dveře od márnice. Doktor se přikrčil nad mrtvolu.
„Nemohu víc než jen konstatovat smrt… nedávno ne víc než před hodinou“ oznamoval Baltus. Vytáhl z doktorského pláště skalpel. Uřízl skalpelem kousek spáleného masa na místě zásahu. Vzal ho do ruky a prohlídl si ho ze všech stran. „Hm nejspíše výboj, no, jsem si jist že byl usmrcen střelbou z blasteru“ uvedl svůj bleskový rozsudek Baltus.
Stormtroopeři jen zírali. „Já nejsem ani detektiv ani patolog…proč jste si nezavolali doktora Elvishe ten se vyzná v pitvách?“ zeptal se nakonec.
Stormtrooper držící blaster řekl: „Nemohli jsme doktora Elvishe nikde najít.“
„Potřebovali by jsme pořádného detektiva!“ navrhl Baltus.
„A co HIV pane doktore?“ řekl stormtrooper se světlometem.
„Myslíte že by sebevrah?“ dovtípil se Twi´lec.
„Ne já myslel Herculesuv Inspekční Výbor.Ten s Herculem Pirotem!“ ( galaxie to znalý voják!) vysvětlil stormtrooper.
“Dobře já však trvám na klasice jménem Samuel Hoss“ trval si na svém Baltus.
Stormtroper s datapadem odešel do informačního centra se zprávou, Baltus se mínil vrátit na ošetřovnu a zbytek hlídal zavražděného.
***
„Tady informační centrum,co si přejete?“ ozvalo se z vysílačky.
Postarší Ithorian, s hlavou jako žralok kladivoun a hnědou kůží přistoupil blíže. Měl na sobě vysoké gumové boty, bílý plášť a na hlavě měl přivázanou svítilnu.
„Tady profesor Hingu“ ohlásil se informačnímu oddělení Ithorian. „Bio skleník, máme tady jistý problém. Jeden náš pracovník šel vyvenčit gungana, ale ještě se ani jeden nevrátil!“ řekl svůj problém do vysílače.
„Hm a co takhle ještě chvíli počkat než se vrátí“ navrhl muž na druhém konci drátu vážně pochybující nad inteligencí ne-lidských ras.
„Si ze mě děláte srandu ne? Měli se vrátit před půl hodinou a doktorovi Simpovi nefunguje komlink“ uraženě namítal profesor.
„No dobrá jak myslíte, ccc no ccc…ccc počkejte prosím chvíli ověřujeme data“ozval se z vysílače pracovník z informačním centra. Ithorian netrpělivě čekal přičemž mu z vysílačky znělo pípání a cvakání počítač na druhé straně. „ccc… Haló jste tam ještě?“ozvalo se nečekaně.
“Jistě že“řekl Hingu jako by nechápal jak se ho může ještě ptát.
“No tak tady máme případ kdy byl spatřen smrdutý gungan zdivočele běhající po chodbě. O tom doktorovi nic, ale pošleme stormtroopery ať ho najdou. Tady seržant Porler informační centrum křižníku Deltora zavolejte zase!“ píplo jen a hovor byl ukončen.
Hingu si vzal vodní hadici a vydal se zalít rostliny v bio skleníku.
***
Dorphon otevřel dveře a vešel na můstek. Byl prázdný. „Čau Dorpe!“ vykřikl Argeblas tak nečekaně až Dorphon nadskočil. Pomalu se otočil a s úlevou zjistil že za ním je jeho přítel.
„Tys mě teda lekl! Nemůžeš mi prostě říkat Dorphone nebo Tome? Víš že nemám rád, když mi říkáš Dorpe! Ty kde jsou všichni?“ střídal otázky a oznámení se Dorphon.
„Ne!“ řekl rázně Argeblas.
„Ne? Jak mi můžeš odpovědět na otázku kde jsou všichni ne?“ nechápal Tom.
„Ne, nemůžu ti říkat Dorphone nebo Tome, protože Dorpe je lepší a vždy tě to vyprudí!“ uškleboval se Argeblas. „Hm nevím, starej někde trčí tak se tu všichni flákaj. Tak já jsem tu třeba operoval Jankise!“ vychloubal se Argeblas.
„No, prosím tě. Ale teďka jsme tu nejvýše postavení na hlavní palubě tak přebíráme velení!“ řekl svůj záměr Dorphon.
„Dobře, já jdu k pilotování, ty k přístrojům“ rozvrhoval Argeblas a automaticky si sedl na své místo. „Nu statistiky: vše funkční, zásoby dostačující, letouny dvě třetiny letu schopné, no toto! Zapni mi mikrofon“ propočítával stav Dorphon a žasl nad správou ( hlavně letounů ).
Argeblas si přesedl vedle o oběma vysunul mikrofon stiskem tlačítka. „Toto je rozkaz! Hlavní mechaniku Kaldeme, vezměte si s sebou deset dalších mechaniků a hlaste se v hangáru seržantovi Findovi!“ rozkázal do mikrofonu Dorphon.
Dorphon se celý oklepal a odplivl si. „Super! To bylo dobrý, naopak není dobrá naše pozice! Jsme daleko za planetou je tu několik asteroidů. Radši hodíme štíty!“ oznamoval Argeblas.
U svého panelu posouval páčky a kroužil gelo-digitálním perem.Zamyslel se co na to řeknou ve strojovně, ale když to tady na monitoru šlo proč by je otravoval?
***
Kaldem stál už normálně, na vyvýšeném ochozu ve strojovně. Z reproduktoru nad ním se ozvalo: “Toto je rozkaz! Hlavní mechaniku Kaldeme, vezměte si s sebou deset dalších mechaniků a hlaste se v hangáru seržantovi Findovi!“
Kaldem udělal jen „mhm, tak hoši dem!“ a vydal se po schodech dolů.
V hlavě mu vrtalo projev z reproduktoru. Trochu utíkal po točivém schodišti jež se trošku třepalo. Vedoucí strojovny stál uprostřed pracoviště. Naproti němu se za průhledným sklem pohybovaly velké písty. Když se zadíval na svůj ochoz jak ho tam střídá jeho náhradník June Rit.
June Rit byl ještě mladík, na post náhradníka se dostal omylem při zadávání údajů droidem.
Před Coolem Kaldemem se už seřadilo deset mužů.Hlavní mechanik vztáhl ruku a mávl na ně ať ho následují.
„Ty, vem nějaké energo-baterie!“ ukázal na jednoho a vydal povel.Mechanik odcupital.
„Hej, ty skoč za repruzorovej vozík a naber tam ty součástky ze skladu.Druhý mechanik odběhl.Kaldem si užíval velení skupině.Komentáře
Přehled komentářů
Pression arterielle est comment robuste votre sang pousse contre les parois de vos arteres lorsque votre coeur sentiment pompe le sang. Arteres sont les tubes qui transportent perseverent b gerer offre sang loin de votre coeur. Chaque age votre determination bat, il pompe le sang par de vos arteres a la reste de votre corps.
https://www.cialispascherfr24.com/levitra-mieux-que-le-cialis/
Blood Apply pressure on Readings Explained
(ASobvexboutt, 25. 7. 2018 13:01)